Vyberte si téma, které Vás zajímá a objednejte pravidelný e-mail s novinkami ze Zpravodaje.

Objednat









Svět tajemných Baltů - Od sv. Vojtěcha po Jagellonce

4.12.2013 – 28.9.2014, Brno Martin Rozhoň - 16/12/2013 00:00 - Výstavy

Ojedinělý výstavní projekt Moravského zemského muzea a Masarykovy univerzity s bohatou mezinárodní spoluprácí zahraničních muzeí. Expozice obsahuje velké množství jedinečných historických předmětů, které si návštěvník v ČR zatím neměl příležitost prohlédnout.

výstava | Moravské zemské muzeum | Polsko | historie | Litva | Lotyšsko | Estonsko | Česká republika

Mezinárodní výstavní projekt si za hlavní cíl stanovil veřejnosti přiblížit u nás málo známou kulturu a historii geografického prostoru Pobaltí (Litva, Lotyšsko, Estonsko, SV Polsko) s akcentem na historické vazby českých zemí k této části Evropy. Tematicky je projekt rozdělen do dvou základních celků – samostatných výstav. První, nazvaná „Pobaltí před Balty“ se věnuje prehistorickému období od prvních stop po lidském osídlení Pobaltí až po dobu bronzovou. Druhá část „od sv. Vojtěcha po Jagellonce“ se zaměřila na dějiny baltského prostoru od 5. do 16. století. Na přípravě výstavy se podílelo dohromady 35 muzejních, galerijních a vědeckých institucí, z toho 10 zahraničních. Na výstavě je shromážděno více jak 2000 originálních exponátů, z nichž většina nebyla nikdy v České republice vystavena. K výstavě je připravena bohatá publikace rozšiřující téma výstavy příspěvky předních zahraničních a našich archeologů a historiků.

Od sv. Vojtěcha po Jagellonce
Historická část mezinárodního projektu sleduje dějinný vývoj Pobaltí od počátků etnogeneze baltských kmenů až po výraznou politicko-kulturní změnu po pádu Jagellonské dynastie, která definovala společné dějiny Baltského a středoevropského prostoru. V rámci výstavy jsou zdůrazněny česko-baltské vztahy v kontextu středověkých a raně novověkých dějin, které představují velmi zajímavou a inspirativní kapitolu v rámci politického a kulturního vývoje evropského kontinentu. Významný je především podíl zemí Koruny české na christianizaci baltských zemí a jejich integraci do Evropy.

Výstava je rozčleněna do osmi tematických celků:

1. Cesty dávných bohů – Úvodní část výstavy seznámí návštěvníka se základními údaji o baltském etniku, o historické etnogenezi a vývoji jazyka. Baltové v minulosti osidlovali mnohem širší území než dnes (dnes mezi Balty řadíme pouze Litevce a Lotyše). Různorodost etnik je dokumentováno velmi bohatými archeologickými nálezy z 6. – 13. Století. Za zmínku jistě stojí velmi bohatá tradice výroby šperku, který je na rozdíl od středoevropských nálezů mnohem bohatší a svým uměleckořemeslným provedením velmi odlišný.

2. V kmenových společenstvích – Baltské kmeny na dnešním území Litvy, Lotyšska, sv. částí Polska a Estonska (kde se ovšem stýkaly s dalším významným etnikem oblasti – Ugrofiny, dnešními Estonci) byly nejpozději christianizovaným územím celé Evropy. Díky tomu zde až do současnosti přetrvala velmi bohatá tradice pohanského náboženství. Pohanskou mytologii Baltů zde dokumentuje mj. kultiště s dvěma monumentálními kamennými sochami – tzv. pruskými „babami“.

3. Christianizace křížem i mečem – Baltové přijali křesťanství jako poslední z evropských národů. Díky tomu pohanská tradice v Pobaltí přetrvala mnohem déle a intenzivněji než ve všech ostatních zemích. Pro středověkou křesťanskou Evropu představovalo území osídlené Balty a Ugrofiny „druhou Svatou zemi“, kam za účelem přivedení pohanů na pravou víru směřovala řada mučedníků a křížových výprav. Do dějin christianizace významně zasáhli i čeští světci a panovníci (sv. Vojtěch, Přemysl Otakar II, Karel IV). Z významných památek ve výstavě zaujme jistě kopie jedné z nejvýznamnějších románských památek – bronzových dveří z Hnězdna z 12. století s vyobrazením života a mučednické smrti sv. Vojtěcha (které s nadsázkou můžeme označit za středověký komiks), stejně jako unikátní archeologické nálezy z Vojtěchova rodiště – Slavníkovské Libice.

4. Pod plachtami za obchodem – Rozvoj oblasti Pobaltí byl výrazným způsobem určována rozvíjejícím se námořním obchodem – hanzou. Námořní obchod byl příčnou rychlého rozvoje hanzovních měst – kosmopolitních center severu středověké Evropy. Obchodu s pobaltskými městy jako například Rigou se účastnily také české země. Vedle jantaru, obilí a dalších komodit v této době typickým českým artiklem hanzovního obchodu byly honosné skleněné poháry, vyráběné v českých dílnách, zastoupené také na naší výstavě.

5. Litva mezi Cařihradem a Římem – Ve 13. a 15. století představovalo litevské velkoknížectví jedno z nejvýraznějších evropských politických mocností. Litevská knížata si uvědomovala význam zapojení svého území do evropských politických struktur, které bylo umožněno přijetím křesťanství. Význam litevského velkoknížectví však knížatům umožňoval svobodně se rozhodnout mezi západní a východní křesťanskou tradicí.  Vliv a svár obou silných myšlenkových tradic na tomto území je reprezentován předními uměleckými díly této doby.

6. Na území řádu – Rozhodující sílu v Pobaltí ve 12. – 15. století představoval řád německých rytířů, který v těchto krajinách vybudoval síť hradů, které zde zůstaly jako jedny z nejvýznamnějších historických památek středověku. Řád měl také významnou podporu českých panovníků. Ve výstavě jsou prezentovány jedny z mála dochovaných autentických štítů německých rytířů z 15. století či doklady pozůstatků řádové komendy ve Slavkově u Brna, doložené archeologickým výzkumem Moravského zemského muzea.

7. Na poli Grunwaldském – Politická moc řádu německých rytířů v Pobaltí byla zlomena největší bitvou v dějinách středověké Evropy – bitvou u Grunwaldu v roce 1410. Řádoví rytíři zde podlehli spojeneckým silám polsko-litevské unie, jejichž součástí měli být i české husitské oddíly (vč. přítomnosti Jana Žižky). Tuto významnou událost středověkých evropských dějin na výstavě dokumentujeme řadou autentických militarií – zbraní a zbroje, podobně jako monumentální historizující malbou Jana Matejky.

8. Jagellonci – Závěr výstavy je věnován Jagellonské dynastii, která do 10 století sjednocovala oblast Pobaltí a střední Evropy, tedy i českých zemí, v jeden politický a kulturní celek. Jagellonská epocha je na výstavě reprezentována vybranými uměleckými díly a vzácnými písemnými památkami. Konec společných dějin symbolicky přinesla v roce 1526 bitva u Moháče.

 

Podrobnosti o výstavě naleznete na stránkách Moravského zemského muzea zde.
Pěkné ukázky z výstavy naleznete také zde a zde.

Fotografie a informace byly převzaty z www.mzm.cz.

 




Diskuze k článku


Tento článek nemá žádné komentáře.


Přidat příspěvek do diskuse


Captcha  *