Slánský nález mincí bude představen veřejnosti

V roce 1948 byla ve Slaném, před bývalým panským špýcharem v Palackého ulici, nalezena při skrývce půdy pro úpravu chodníku obecním dělníkem Josefem Pokorným hliněná nádobka, obsahující 973 stříbrných mincí o váze jednoho kilogramu. K nálezu byl povolán učitel Břetislav Šváb, jehož zásluhou byl celý mincovní soubor zachován a následně předán předsedovi Musejního a literárního spolku Palacký ve Slaném Karlu Čížkovi. Téhož dne odpoledne byl Karel Čížek znovu povolán na místo, neboť ve vzdálenosti přibližně jednoho metru od první hliněné nádoby byla vykopána nádobka druhá, obsahující rovněž stříbrné mince v počtu 1.579 kusů o váze více než dvou kilogramů. Oba mincovní soubory, tvořící podle svého obsahu jeden celek a náležející před ukrytím jednomu majiteli, sestávaly celkem z 2.552 kusů stříbrných mincí o celkové hmotnosti 3,24 kg. V následujících letech byl nález odborně zpracován a v roce 1956 publikován v odborném tisku.

Mincovní soubor, sestávající z více než dvou a půl tisíce mincí představuje pestrou směsici mincovních nominálů, ražených v průběhu 16. a na počátku 17. století v širokém prostoru střední, ale i části západní a východní Evropy a dovoluje nám jedinečný průhled do ekonomických poměrů královského města Slaného na počátku 17. století. Nejmladší mincí nálezu je groš dolnosaského města Goslaru, ražený v roce 1620. Složení nálezového celku naznačuje, že peněžní hotovost byla pravděpodobně majetkem bohatšího slánského měšťana či obchodníka. A nebyla to hotovost zanedbatelná. Ve srovnatelné ceně bylo možno na počátku 17. století zakoupit menší nemovitost ve městě nebo pěknou zahradu za městskými hradbami.

Porážka české stavovské armády na Bílé hoře 8. listopadu 1620 se stala počátkem mnohaletého hospodářského úpadku Slaného. Město, ležící na významné mezinárodní komunikaci, žijící z obchodu a řemeslnické činnosti a stojící na straně českého krále Fridricha Falckého a českých stavů, bylo nuceno přijmout podmínky vítězné císařské strany. Veškeré jmění obce a města Slaného bylo zkonfiskováno a privilegia byla zrušena. Dosavadní městskou radu nahradil dosazený hejtman, se kterým přišla do města vojenská posádka. A jak stojí v městské pamětní knize: "Rok 1621 až k roku 1622 plný slzí, záležitosti veřejné mlčely." A právě tehdy a za těchto okolností ukryl nám blíže neznámý slánský měšťan své finanční úspory nedaleko městských hradeb do dvou hliněných nádob.

Výstava je přístupná od 9:30 do 16 hodin. V 10 hodin proběhne vernisáž s krátkou přednáškou, další přednáška bude proslovena v 16 hodin (Kamil Smíšek, numismatik NM v Praze). Vyjma návštěvu Vlastivědného muzea se můžete zúčastnit i dalších akcí pořádaných v rámci Dnů evropského dědictví 2012. Podrobné informace získáte na webových stránkách Infocentra Slaný a Vlastivědného muzea.

Fotografie v upoutávce byla převzata z www.meuslany.cz
Za poskytnutí textových podkladů k historii slánského nálezu děkuje redakce PhDr. Jiřímu Lukasovi z Muzea hlavního města Prahy.