Vyberte si téma, které Vás zajímá a objednejte pravidelný e-mail s novinkami ze Zpravodaje.

Objednat









Jak začít sbírat bankovky

Martin Rozhoň - 5/8/2012 00:00 - O sbírání

Celkem často slýchávám od různých lidí (např. sběratelů mincí), že by chtěli začít sbírat bankovky. Obratem ale znechuceně konstatují, že nemají desítky či stovky tisíc korun, které by mohli v dnešní době obětovat za nákup našich či rakouských vzácnějších bankovek v pěkné kvalitě.

Samozřejmě lze dát těmto lidem zcela za pravdu, ale na druhou stranu je možné i dnes nalézt zajímavé státy a období vydávání bankovek, které mají z různých důvodů dostečné množství bankovek zatím stále na okraji sběratelského zájmu a lze je i dnes získat za rozumné ceny, někdy doslova za několik málo korun.
Ukážeme si to na jednom případu dokonce u evropského státu, který má v dnešní době i ukončenou emisní činnost a tedy se vyhneme kupování platných bankovek vysokých nominálních hodnot, což bývá mnohdy finančně dost náročné.
Za tento ukázkový případ jsem si vybral bývalou Jugoslávii, kde se jedná o oblast s dostatkem různých levných bankovek a mnohdy lze i objevovat dosud neznámé a nepopsané varianty bankovek, což je jistě také lákavé.
V tomto článku bych se pro ukázku zaměřil pouze pro cca období 1985-94, tedy pro tzv. období jugoslávské inflace, kdy bylo v krátké době vydáno často ve spěchu relativně hodně bankovek (Pick 93-150) a proběhlo několik měnových reforem, z nichž poslední proběhla 24.1.1994, kdy byl kurs výměny 12 000 000 starých dinárů za 1 nový dinar (bankovky Pick 145-150 jsou poinflační emise tzv. nových dinarů).

Pick 145

První poinflační bankovka hodnoty 1 nový dinar = 12 000 000 starých dinárů - Pick 145 (foto autor)


Bankovky z tohoto období lze získat v pěkném oběhovém stavu relativně brzy a v naprosté většině (cca 70% případů) v cenách do 30Kč/kus. Pokud bychom chtěli sbírat jen bankovky v bezvadné kvalitě N (UNC), budou běžnější hodnoty v cenových relacích cca do 80-100Kč, ostatní bankovky v relacích několika málo stokorun a jen cca 8-10 bankovek bude pravděpodobně v cenách nad 500Kč za kus. Ač bankovky nejsou mnohdy tedy drahé, není tak jednoduché všechy tyto bankovky sehnat, zejména v bezbadné kvalitě, ačkoliv mají většinou v katalozích nevelký cenový záznam (např. Pick 99,111,115,120,125,127) nebo prostě nebývají téměř nikde v nabídkách v bezvadném stavu (Pick 100-102, 119, 120).
Jednoduchý přehled tzv.“inflačních bankovek“ z tohoto období naleznete v tabulce č.1, kde jsou bankovky pro přehlednost začínajícím sběratelům přibližně rozděleny do tří skupin dle toho, jak je lze lehce získat  v kvalitě N (UNC) A=běžná a lehce dostupná, B=méně častá, C= celkem vzácná a hůře sehnatelná. Toto rozdělení neplatí již tolik pro oběhové stavy, kde jsou mnohé bankovky lehce dostupné, ačkoliv se v bezvadné kvalitě špatně shánějí !!!

Tabulka č.1

Tabulka č.1 - výskyt inflačních bankovek Jugoslávie


Zde si asi mnozí řeknou, nač sbírat něco, co mohu sesbírat tak rychle, ale mohu Vás předem ubezpečit, že to není zase až tolik jednoduché, jak se na první pohled může zdát, zejména pokud chcete mít všechny bankovky v kvalitě N (UNC).
Zcela ponechám stranou bankovky s přetisky SPECIMEN a anuláty, které se vyskytují u většiny bankovek z tohoto období a občas se nalézají také poškozené nebo nekompletní tisky (tiskové zmetky-makulatura). Na bankovkách z tohoto období se také vyskytují různé drobné chybotisky. Nejznámější jsou asi následující:
Pick č.93 – chybně uvedené datum úmrtí „1930“ místo 1980
Pick č.97 – nepatně užší písmena v číslovači u série AF
Pick č.99 – vodotisk v papíru otočený o 180stupňů
Pick č.116 – na reversu bankovky schází v textu tečka za letopočtem 1992
Pick č.142 – převrácený vodoznak
Pick č.143 – zakončení podpisu na reversu bankovky rozdvojeno jako obrácené Y

Obrácený vodoznak u bankovky Pick č.142 (50000 dinarů) je v literatuře zatím neznámý a nalezené dva exempláře (série AA č.6 921 580 a č.8 674 829) byly objeveny až nedávno sběrateli v ČR (v době dokončení článku nalezeny další 3 kusy).
Dále jsou známy různé vzájemné posuny tiskových barev v různém rozsahu, posunuté ořezy bankovek a u některých hodnot i různé odstíny tisků některých barev(zde nelze někdy zcela vyloučit vznik špatným uložením bankovek).


Jednou velmi zajímavou oblastí(možná i nejvíce) z tohoto období jugoslávských bankovek a pro většinu našich sběratelů bankovek téměř neznámou, je sbírání bankovek dodaných tiskárnou jako náhrada za chybně vytištěné kusy bankovek (zmetky), které byly označeny odlišnou sérií(nejčastěji ZA, výjmečně ZB, ZC, 3A) a dány normálně s ostatními do oběhu (tzv. replacement nebo zamenska). Pro srovnání, podobným způsobem byly označeny sérií Z chybné tisky bankovek ČR tištěné ve Velké Británii (tiskárna Thomas de La Rue) v roce 1993, které byly odhady podle nalezených čísel bankovek vytištěny v nákladech cca 60 000 kusů náhradních bankovek 50Kč/vzor 1993, cca 250 000 kusů 100Kč/vzor 1993 a cca 160 000 kusů 500Kč/vzor 1993. Tyto bankovky jsou u nás dnes sběrateli velmi hledané a v bezvadných stavech často placené již i v relacích nad 10 000Kč za bankovku. Počty náhradních tisků jsou na první pohled možná vysoké, ale je třeba si uvědomit, že většina těchto bankovek byla v oběhu poškozena nebo zničena a ke sběratelům se jich dostalo v bezvadné kvalitě pouze malé množství.

Podobná situace je také v probíraném období 1985-94 u bankovek Jugoslávie. Zde si je třeba ale uvědomit, že vzhledem rychle postupující inflaci byly počty některých druhů vytištěných bankovek relativné nízké, zejména pro urychlenou potřebu dalších vyšších nominálů. Někdy bylo vytištěno (či dáno do oběhu?) i pouze několik miliónů kusů bankovek (vzácně i méně) a z těchto počtů zase pouze malé až velmi malé množství bankovek pochází ze sérií ZA, tedy z náhrad za chybné tisky. Vzhledem k tomu, že toto období bankovek zatím sbírá relativně málo sběratelů, lze tyto „náhradní tisky“ někdy ještě nalézt mezi běžnými bankovkami nebo zakoupit za velmi rozumné ceny. Je ale otázka, jak dlouho tento stav bude trvat a tedy o důvod více, proč třeba toto období začít sbírat. Je dobré si také uvědomit, že zatímco v ČR je cca 10 miliónů obyvatel a tedy i poměrná část sběratelů domácích bankovek, v případě Jugoslávie to bylo před rozpadem státu cca 23 miliónů obyvatel a počet sběratelů domácích bankovek postupně s obnovou země (nástupních států) po občanské válce přiměřeně narůstá. Je nutné také počítat s tím, že tyto bankovky série ZA do sbírky většinou získáme pouze v oběhovém stavu, naopak v zachovalosti N spíše jen vzácně.

Studiem těchto bankovek v průběhu několika posledních let a s pomocí několika dalších sběratelů se mi podařilo dát dohromady přehlednou tabulku(Tabulka č.2) s nejvyššími známými čísly bankovek sérií ZA pro jednotlivá vydání z tohoto období. Z údajů je dobře vidět často i velmi malá zatím doložená nákladová čísla tisků.

Náklady sérií ZA

Tabulka č.2 - zjištěný výskyt náhradních tisků sérií ZA


Na závěr je nutné dodat, že tento článek má mít pouze základní informativní charakter a nečinní si tedy nárok na úplnost informací o bankovkách pro tuto oblast a období. Má sloužit pouze jako názorná ukázka, že začít sbírat bankovky lze i bez vysokých finančních částek a je na každém, aby si zvolil oblast bankovek, která ho zajímá. Může se jednat o evropské nebo třeba i některé exotické státy, kde lze často také objevovat mnohé zajímavosti.

 

Nejvyšší nominál celé inflace Pick 137

Nejvyšší nominál z celého období inflace - Pick 137 (foto autor).

 

Měnové reformy v tomto období byly tyto:
1 dinar = 10 000 starých dinarů (31.prosince 1991)
1 dinar = 10 starých dinarů (1.července 1992)
1 dinar = 1 000 000 starých dinarů (1.října 1993)
1 dinar = 1 000 000 000 starých dinarů (1.ledna 1994)
1 nový dinar = 12 000 000 starých dinarů (24.ledna 1994)

Celkem pro celé období let 1991-94 tedy bylo znehodnocení měny v poměru
1 : 1 200 000 000 000 000 000 000 000 000 dinarů

 

poštovní známka

(foto autor)

To, jak se inflace promítla do běžného života obyvatel, pěkně ilustruje poštovní známka vydaná 20.září 1993 s nominálem 300 000 000 dinárů...




Diskuze k článku


Tento článek nemá žádné komentáře.


Přidat příspěvek do diskuse


Captcha  *