120. let od dokončení velké opravy Karlova mostu

Při největší povodni na Vltavě v novodobé historii vrcholící v Praze ve dnech 2.- 5. května 1890 byl 4. května silně poškozen a místy i stržen historický Karlův most spojující v Praze staletí Staré Město a Malou Stranu. Jaké katastrofální následky měla tato povodeň na Karlův most nejlépe vypovídá dobová fotografie.

Dle průzkumu proběhlého po opadnutí povodně bylo zjištěno, že ke zřícení mostu došlo kombinací hned několika důvodů, z nichž nejvážnějším bylo mělké založení původních pilířů a s tím související podemletí základů proudy vody, které podplouvaly mohutnou hráz z naplaveného dříví, lomily se o pilíř a ve vírech se točily.
Bylo navrhnuto několik plánů oprav od značně destruktivních např. od Ing. J. Kruise za použití masy betonu a změnou na pouhé dva mostní oblouky až po umírněnější řešení beroucí ohledy i na historické hledisko a původní členění mostu (architekti Josef Mocker a Josef Hlávka). Tato nakonec vítězná varianta počítala s použitím žuly na podvodní části mostu a kvalitního pískovce na nadvodní část.

Dle návrhu architekta prof. Alberta Velflíka byly vytvořeny kesony, které měly sloužit k bezpečnému ukotvení opravených mostních pilířů. Zakázku na opravu mostu získala budapešťská firma G. Gregersen, a. s. , jejíž rozpočet na opravu byl mimo jiné také nejvýhodnější a firma se těšila dobré mezinárodní pověsti. S opravou firma započala 14. června 1891.
Stavba probíhala poměrně rychle a proto se již 14. listopadu 1892 sešla kolaudační komise a dne 19. listopadu 1892 byl most slavnostně znovuotevřen pro veřejnost. Celá tato událost je významná nejen z historického, ale i z numismatického hlediska. Na paměť těchto událostí bylo raženo soukromníky několik pamětních medailí a žetonů.

Zatím jsou mi známy tři různé ražby, které dále existují ve více variantách jak kovu či tvaru střížku, tak jazykem použitým pro text na ražbách.

1/ Medaile průměru 41mm, jejímž autorem je rytec a medailér Karel Pátek (1856–1910). Doložena je ve zlatě, stříbře, mědi (nepotvrzená je zatím varianta z cínu).
(Fotografie převzatá z katalogu k výstavě Česká medaile 19. století)

2/ Medaile průměru 25mm s raženým ouškem (rozměr bez ouška), jejímž autorem je rytec a medailér Karel Pátek (1856–1910). Doložena je ve stříbře a byla ražena ve variantách jak pouze s českými opisy tak i pouze s německými. ( Foto sbírka autora)

3/ Pamětní žeton(medaile) průměru 30mm dle návrhu numismatika Františka Rudolfa Chaury (1841–1910), jejímž autorem je rytec a medailér Karel Abraham (1866–1899). Letopočet 1357 na aversu označuje rok kdy bylo započato se stavbou Karlova mostu. Doložena je ve stříbře i mědi a byla ražena také ve variantách jako klipa. (Foto sbírka autora)

Všechny tři medaile tak i po mnoha letech krásně připomínají událost, pro kterou byly zhotoveny a zároveň dokumentují zručnost medailérů z konce 19. století.