Vyberte si téma, které Vás zajímá a objednejte pravidelný e-mail s novinkami ze Zpravodaje.

Objednat









Pražské dukáty Matyáše II. ve 12. aukci Macho & Chlapovič

Macho & Chlapovič, Tomáš Smělý - 24/3/2017 11:17 - Články

Matyáš II. , mladší bratr Rudolfa II., žil ke své nevelké radosti po téměř celý svůj život ve stínu staršího bratra. Toto jeho celoživotní trauma symbolizují v numismatické rovině Matyášovy české dukáty - objem jejich ražby hluboce zaostal za dukátovou produkcí Rudolfovou. I proto se jedná v řadě případů o mince velmi vzácné a sběratelsky ceněné.

dukát | Matyáš II.

Když do pražské mincovny nastoupil v roce 1610 nový mincmistr Beneš Hübmer, přebíral vedení podniku sice formálně významného, ale nevýkonného, hospodářsky upadajícího a zadluženého. Hübmerovi předchůdci Jan Lasanz a Samuel Salvart postrádali dostatek zkušeností, obchodního a organizačního talentu a snad i zájmu. Ostatně Jan Lasanz raději než v Praze pobýval v rodném Štýrsku a na pražské poměry si často stěžoval tehdy ještě arciknížeti Ferdinandu Štýrskému.

Tentokrát ale měla česká komora štěstí. Beneš Hübmer byl na slovo vzatým odborníkem s více než dvacetiletou praxí v jáchymovské mincovně. Navíc byl cílevědomý a obchodně talentovaný. Svůj obchodní talent mohl naplno rozvinout právě ve vedení pražské mincovny nedisponující zázemím důlní těžby drahého kovu jako mincovny v Kutné Hoře a Jáchymově a téměř zcela závislé na výkupu pagamentního zlata a stříbra. Téměř okamžitě zajistil provozní kapitál ve výši dvou tisíc tolarů a investoval prostředky do nákupu drahého kovu. Rychle tak mohl obnovit ražbu v rozsahu, který zajišťoval alespoň minimální zisk. V roce 1610 zmincoval zlato v hodnotě 22 701 dukátu, o rok později 22 279 dukátů a v roce 1612 navýšil dokonce hodnotu ražby na 33 877 dukátů.

Je však zřejmé, že vzápětí i Hübmer přes veškerou snahu narazil na obecný nedostatek cenově dostupného pagamentního zlata. Jeho přísun do mincovny začal rychle klesat a Hübmer pochopil, že ekonomiku výroby je třeba postavit na ražbě dostupnějšího stříbra. Není proto náhodou, že nejběžnější Matyášovy dukáty nesou letopočet 1612. V roce 1613 se podařilo zmincovat zlato již jen za 13 011 dukátů a v následujících letech objem dále klesal. Jednotlivých dukátů však bylo vyraženo ještě o něco méně. Z celkového počtu je třeba odečíst ražbu násobků dukátů, které nejsou v účetních pramenech samostatně uváděny. Pro představu o vzácnosti Matyášových dukátů lze provést srovnání s ražbou Rudolfových dukátů v osmdesátých letech 16. století. Tehdy dávala pražská mincovna do oběhu každoročně okolo 140 000 dukátů.

V duchu pozdněrenesanční módy začala i pražská mincovna od počátku 17. století razit z tolarových razidel pro reprezentační potřebu panovníka a vysokých státních hodnostářů násobky dukátů o hodnotě dvou, tří, čtyř, pěti, šesti, deseti a výjimečně i patnácti, dvaceti a dvacetipětidukátu.  Všechny násobky dukátů jsou vzácné a některé unikátní. Ve 12. aukci Macho & Chlapovič bude pod položkou 68 dražen dvoudukát 1614 a pod položkou 69 dukát téhož ročníku. Obě mince byly raženy z razidel Jana Konráda Greutera a představují krásné ukázky řezačské dovednosti tohoto špičkového renesančního umělce. Zbývá jen dodat, že v roce 1614 vyrobila pražská mincovna zlaté mince v celkové hodnotě 10 680 dukátů. Dočasný pokles mincovní produkce v letech 1614-1615 názorně dokládá i počet mincířů zaměstnaných v mincovně. Zatímco v roce 1612 pracovali v mincovně tři, o rok později již jen dva a v roce 1614 zaměstnávala mincovna jediného mincíře. Později mincířů opět přibylo, to však již bylo zásluhou zvýšeného přísunu stříbra na ražbu tolarů.




Diskuze k článku


Tento článek nemá žádné komentáře.


Přidat příspěvek do diskuse


Captcha  *